SONY A7III
V tomto článku bych se rád rozepsal o mých zkušenostech a poznatcích s modelem SONY A7III. Nechci v článku psát obecné a technické řeči o různých parametrech a obdobně. To si můžete vyčíst na jiných serverech. Původně jsem měl napsaný článek, který jsem dal dohromady po měsíci užívání, ale nějak zapadnul a když jsem si jej teďkom přečetl, tak hodně věcí teďkom vidím jinak a lépe. Hold, taková na rychlovku splácaná recenze by byla k ničemu. V článku se chci spíše podělit o mé roční zkušenosti s tímto modelem. Aktuálně sice používám A9, ale i tak si myslím, že mám co napsat k A7III.
Je čas seznámit se
Byl podzim (2018) a já byl čerstvým vlastníkem modelu SONY A7I (necelé dva měsíce). Jednoho krásného říjnového dne jsem zavítal na Alpha Days do Pražského Megapixelu. Tam jsem šel primárně na přednášky a workshopy. Mimo jiné jsem dostal ke stánku se Sony technikou. Tomu jsem se celou dobu vyhýbal nebo když jsem viděl z dálky ty GM a Zeiss objektivy, tak se mi oči rozzářily štěstím. Po několikátém projítí kolem jsem si řekl, že si objektivy raději půjčovat nebudu nebo bych si opět řekl, že nějaký zrovna potřebuji. Pro jistotu jsem si vypůjčil foťák, o kterém sem byl přesvědčený, že jej kupovat nebudu a že si jej pouze osahám a udělám pár snímků. No, a jak to celé dopadlo? Necelé dvě hodiny jsem měl půjčenou trojkovou Sonku a byl jsem opravdu nadčený z rychlosti ostření, zejména tedy v režimu AF-C, kdy ostření fungovalo úplně spolehlivě. O Eye-focusu se raději teď ze začátku nebudu zmiňovat nebo se jedná o velmi chytlavou věc. První pozitivní dojmy nebyly pouze z rychlosti ostření nebo EYE-focusu, ale i ze svižnosti fotoaparátu. Po pár snímcích jsem hned věděl, že závěrka reaguje doslova ihned po zmáčknutí spouště. Ostatní vymoženosti jako větší baterie, dva sloty na kartu, dotykový display už mě v podstatě nepřekvapovaly nebo nadčený jsem byl z ostření a svižnosti fotoaprátu. Abych si potvrdil mé dojmy, tak jsem prohodil pár slov s klukama se Sony co byli na stánku (Honza Tichý a Jakub Fišer) a víceméně jsme měli stejné dojmy/názory. Teda prakticky mi k tomu řekl víc Honza Tichý. Při dotazu, zda se vyplatí přejít z A7I do A7II mně oba víceméně řekli, že je to nesmysl. Abych nedal pouze na jejich slova, tak jsem si vyzkoušel i A7II a musím říci, že takovým upgradem bych velice moc nezískal. Ostatně, bylo bylo by tam pořád moc kompromisů oproti A7III.
Abych nepsal pouze o jedné návštěvě Megapixelu, tak jsem si pro jistotu šel vyzkoušet ještě jednou tento úžasný stroj. Mezi tím jsem si přečetl pár recenzí, shlédl pár videí na Youtube a foťák objednal. Do týdne od prvního setkátní byla doma. Jinak co se týče ceny a objednání. Docela dost lidí mi doporučovalo objednat si foťák z https://www.e-infin.com/, kde vycházel o 12tisíc levněji než kdybych si jej pořídil u nás (cena v CZ 60 000 Kč). Roční záruka by mi nevadila, ale nechtěl jsem menu mít v angličtině (ne, že bych anglicky neuměl, ale kvůli budoucímu prodeji nebo foťáky s angličtinou se hůře prodávají). Vždy jsem techniku kupoval ve Fotoškodě, ale u tohoto modelu se mi naskytla výhodná možnost koupě za necelých 50 000 Kč (s DPH) na webu https://sonyprofirmy.eu/. Na tu dobu docela dobrá koupě, když teď po roce se foťák prodává bez cashbacku za necelých 60 tisíc.
Ergonomie
Vzhledem k tomu, že jsem přecházel z A7I na model A7III, tak jsem věděl do čeho jdu. Jednotlivé rozdíly nechci popisovat. Jen se zmíním, že velikost gripu mně osobně padne do ruky. Pro ty, kteří touží pro pohodlnějším úchopu, tak doporučuji přikoupit L-plate a nebo battery grip pro fotografy, kteří mají větší ruce (s battery gripem jen foťák bude mít poněkud větší rozměry, což může mít vliv na skladnost apod.). S rozložením tlačítek jsem se naučil žít. To co mi jednolitvá tlačítka budou dělat, tak jsem si nastavil dle svých potřeb. V některých článcích na internetu jsem si četl, že uživatelům vadí rozložení tlačítek C1 a C2. Pro mě úplně super rozložení nebo tyto tlačítka mám nastavené na funkčnosti k manuálním sklům. Pokud bych měl na nich nastavené ostření, tak určitě bych pociťoval jistý diskomfort, ale takhle jsem s tím ok. Co bych rád pochválil na A7III oproti A9 je, že otočný volič režimů nemá zámek. Na A9 mě co docela štve, když na akci přepínám mezi režimy M, 1 a 2 a musím k otočení ještě zmáčknout aretační čudík. Osobně bych ale nadruhou stranu uvítal zámek na otočném voliči kompenzace expozice. Hodněkrát se mi stává ať už v batohu nebo o tělo, že se mi nechtěně posune kompenzace expozice na jinou hodnotu než bych měl rád nastavenou. Záměk korekce expozice nabízí model A7RIV, který krom tohoto má i měkčí tlačítko na ostření. Chápu, že tohle jsou detaily, ale mně osobně by to celý proces focení zpříjemnilo. Co mě těší na všech řadách je přítomnost jak předního, tak i zadního rolleru. Zde si opravdu rychle můžu měnit prioritu clony nebo času.
Výklopný displej. Ten má stejnou funkčnost jako v ostatních modelech A7 a A7R řad. Tedy lze jej vyklopit o 90° nahoru a o 40° dolů. Za mě super na focení od země. Bohužel nejde vyklopit do stran, což může být do jisté míry omezující. Díky výklopnému displeji mě hrozně baví fotit od pasu aníž bych se musel nějak krčit.
Konektor pro nabíjení. Bohužel u modelu Sony A7III nenajdete v balení externí nabíječku. Pokud ovšem budete chtít nabít baterii přes fotoaparát, tak mně osobně se zdá spatně řešený přístup ke zdířce přes plastové „dvířka/krytka“.
Dva sloty na SD karty. Ve srovnání s A7I nový model nabízí dva sloty, kde jeden z nich je určen pro karty typu UHS-II, kde rychlost čtení je necelých 300MB/s a rychost zápisu přes 250MB/s.
Menu fotoaparátu
Jak jsem již zmínil v článku k Sony systému, kde jsem se věnoval i menu, tak se často setkávám s názory, že Sony má komplikované menu. Podle mě menu je do jisté míry strukturované jinak nez by člověk čekal. Mně osobně menu nijak neomezuje a jsem rád, že všechny položky jsou víceméně pohromadě. Do hlavního menu jdu pouze při prvotním nastavení fotoaparátu a pak do něj jdu opravdu vyjímečně. Primárně mám všechny potřebné funkce nastavené buď na jednotlivá tlačítka, funkci rychlého menu (pod tlačítkem Fn) a zároveň k tomu mám některé méně používané položky nahrané do oblíbeného menu. Nic složitého, jen jsem si foťák přizpůsobil tomu jak já potřebuji.
Ostření
Ve srovnání s A7I, kde je ostření pomalé, ale přesné, tak je ostření na A7III úplně někde jinde – minimálně tohle poznáte v kontinuálním režimu. U modelu A7I jsem měl problém zachytit rychlejší pobyhy (tenis, hokej). S modelem A7III je ostření přesné a rychlé. Odpad se mi eliminoval a místo toho jak jsem s A7I vybíral pouze ostré snímky, tak teď vybírám spíše kompozičně správné snímky nebo s tímto strojem mám minimum odpadu a maximum ostrých snímků. Pokud fotím lidi (popřípadě zvířata), tak většinou ostřím přes oko (EYE focus). Fotoaprát bohužel oproti modelu A9 mi nedává možnost vybrat si na které oko chci ostřit a automaticky vybírá to bližší. Při takovém ostření není problém fotit člověka v pohybu. Ostřící bod drží na oku jak přikovaný. Abych tady srovnal i trochu Sony s konkurencí, tak jsem měl nedávno možnost zkusit konkurenční ostření na oko. Musím říci, že Sony je tady podstatě dále. U nejmenované konkurence byla značná odezva ostření a po takové zkušenosti bych tuhle technologii u konkurence nazval spíše marketingovým tahem než funkčním ostřením. Co se týče ostření s manuálními objektivy, tak já jakožto začínající uživatel manuálních skel musím uznat, že ostření zde taky funguje spolehlivě. Pomocí focus peaking vím, kde mám zaostřeno a pro jistotu si „digitálně přiblížím“ (Focus magnifier) zaostřený objekt (zaostřenou část) a následně se můžu plně soustředit na to co fotím. Osobně takovéto postupy praktikují spíše pro své osobní potřeby nebo pro potřeby potrétu. Na zakázku rychlejšího ražení popravdě beru spíše nativní pevná skla. Když už sem napsal pár vět o ostření, tak mi nedá se vyjádřit k zaměřovacímu čtverečku. Jeho barva bohužel na A7III nejde změnit. To někdy mi způsobuje komplikace. Barvu zaměřovacícho čtvrečku si můžu měnit až od modelu A9.
Baterie
V modelu A7III je nový typ baterie NP-FZ100. Od trojkových modelů mají Sony bezzrcátka neskutečnou výdrž (téměr dvojnásobnou). Teda aspoň pro mě s A7i nafotit 1900 smínků a pořád mít necelých 20% baterie byla utopie. Teď u A7iii nebo u A9 je to realita. Cena nové baterie je kolem 2tisic. Není to moc, ale zase to není málo. Vzhledem k tomu, že kupujete baterii do foťáku, který stojí řádkově desítky tisíc, tak není dobré šetřit. To samé je to i s auty. Viděli jste někdy, že by někdo do Maybachu kupoval Barum pneumatiky? Proč tenhle případ vůbec zmiňuji? Znám několik případů, kde šetření na originálních bateriích přivedlo pár lidí k poškození fotoaparátu. Některé čínské baterie se nafukují v těle fotoaparátu. Některé čínské baterie (popřípadě nabíječky) nenabíjí baterku rovnoměrně (mají pouze 2 piny). Neoriginální baterie nemají garantovanou kapacitu. Tyto důvody mi stačí k tomu, že do tak drahého zařízení nedám neoriginální baterii, to už bych raději koupil použitou, ale originální. Co se týče nabíječky, tak tu nečekejte v balení. Ta je součástí balení až ve verzi A9.
Rolling shutter a banding
A7III nenabízí stejně jako A9 plnohodnotné focení v tichém režimu (režim elektronické závěrky). Osobně jsem jej využil párkrát a když mě tzv. vypeklo, tak raději používám plně mechanickou závěrku. První případ byl kdy na hokeji jsem fotil v tichém režimu. Behěm focení mi přišlo všech v pořádku, ale doma jakmile jsem sedl k Lightroomu, tak jsem se nestačil divit. Ve většině případech, kdy hráč golfem napaloval puk tak hokejka za zády byla prohnutá. Později jsem zjistil, že to je způsobené tzv. rolling shutterem, kdy dochází k deformaci rychlého pohybu.¨ Dalším případem bylo focení v ateliéru, kdy jsem měl pruhy přes fotku. To naštěstí jsem věděl co s tím, tak se mi podařilo nafotit jen pár špatných snímků. Tohle bylo způsobeno tzv. bandingem, kdy na fotce jsou pruhy z umělého osvětlení.
Rozsah citlivosti
Vzledem k tomu, že občas fotím eventy i bez blesku, kde je menší intenzita osvětlení, tak jsem při výběru fotoaparátu byl nucen přemýšlet i o rozsahu citlivosti. Po roce používání můžu napsat, že jsou použitelné fotky i s ISO hodnotou 12 800. Ovšem nejsem zastánce takových fotografií, kde je struktura poněkud tvrdší a mám raději jemnější styl. Tudíž za mě mám nastavenou maximální možnou hranici ISA na 3200. U této hranice se můžeme bavit o jemném světelném šumu, kdy není žádným způsobem obraz poškozen. Co se týče nastavení maximálnÍ možné hodnoty ISO, která je 204 800, tak musím říci, že tohle je úplně nepoužitelné. Když už jsem zmínil blesky při focení eventů, tak bych rád zmínil, že mi v menu chybí položky k přesnějšímu nastavení blesků.
Hodnocení fotek
U verze A7I jsem neměl možnost takhle efektivně pracovat s hodnocením fotek jako u modelu A7III. Během práce s fotkami si přiřadím rating (hvězdičky) ke vybraným fotkám a ty buď pošlu do telefonu a nebo se mi tohle hodnocení přenese i do Lightroomu. Mé pracovní workflow se tak díky této funkčnosti trochu optimalizovalo.
Posílání fotek do telefonu
Jestliže chci při práci ihned pracovat s fotkami, tak Sony má pro tyto účely dostupnou a funkční aplikaci Imaging Edge Mobile. Pokud chcete jakékoliv fotky poslat do telefonu a nebo z telefonu si vybrat jen ty fotky, které potřebujete, tak oba způsoby jsou možné. Ze začátku aplikace nenabízela druhý režim – prohlížení fotek z telefonu bez toho abych si je musel stáhnout.
Hledáček
Konečně lepší hledáček ve srovnání s předchůdci! Touhle větou bych nejdraději začal a zároveň i skončil tuto část, ale nedá mi to se nepodělit o další fakta. Sony A7III nabízí jako první z řady A7 fotoaparátů antireflexní vrstvu. Díky této vrstvě jsou eliminovány vnější odesky. Pokud se podívám na praktickou funkčnost hledáčku, tak v něm lze vidět jemný detail (při přiblížení řasy, strukturu pleti, apod.). U hledáčku mě štve, když mám fotoaparát kolem krku, tak se mi automaticky přepíná displej na elektronický hledáček (bohužel jsem nepřišel na to jak tohle měnit manuálně). Krom této malé výtky, která může pramenit z mé neznalosti bych hledáček hodnotild jako výborný. V hledáčku vidím barvy takové jaké jsou a navíce mě z něj nebolí oči. Jestliže se chceme bavit o rychlosti ostření a jeho propagaci jak v hledáčku, tak i displeji, tak Sonka s tímto nemá sebemenší problém. Za tu dobu co ji mám, tak jsem neshledal nějaké chybky mezi ostřením a hledáčkem. Někdy hledáček šumí v šeru nebo v noci, ale to je za mě normální a kor když vím, že některé konkurenční produkty jsou v těchto podmínkách nepoužitelné. V případě, kdy fotím s bleskem v úplné tmě, tak vypínám displej živého náhledu. V tom okamžiku vidím v hledáčku to co chci vidět a nedělá mi problém správně komponovat.
Rychlost
Jak už jsem zmínil, tak A7III je opravdu rychlý stroj. Ve srovnání s A7II dokáže „střílet“ 10 snímků/s což u A7II je pouze 5 snímků/s. Pokud se bavíme o formátu jpeg, tak A7III dokáže vyprodukovat 177 JPEGů rychlostí 10 snímků/s. U předchůdce jsme se mohli bavit pouze o 52 JPEGů. Tohle reflektuje i to, že se zlepšilo maximum kapacity vyrovnávací paměti. V režimu elektronické závěrky A7III rovněž nepřekvapí. 10 snímků/s je standartem.
Neduhy A7III
V tomto odstavci bych se rád zmínil o pár vlastnostech, které mi nijak neomezují práci s fotoaparátem, ale Sony by mohlo na tomhle zapracovat.
Pomalé zapínání fotoaparátu – u Sony jediné řešení, pokud víte, že budete fotit za pár minut, tak nevypínat.
Moiré – bohužel při focení modelů v obleku se mi stává, že při vyšších clonách mi povrch látky dává strukturu zvanou Moire. Zejmnéna teda když fotím s otřejšími objektivy – např. 135 GM. Ono zpočátku jsem nevěděl co s tím, tak jsem se docela nadřel v Photoshopu. Teď raději fotím skoro na plnou díru a efekt není takový jako když fotím třeba na vyšší clonu.
Nechráněný senzor – bohužel žádná Sony bezzrcadlovka nenabízí ochranu senzoru. Bohužel někdy se mi stane, že musím fotit v prašném prostředí a je zapotřebí být opratrný při výměně objektivu. Za rok focení jsem nemusel senzor čistit ani jednou, myslím tedy čištění tyčinkami. Balonkem senzor čistím jednou za měsíc. Čištění přímo na fotoaparátu přes funkci Cleaning mod jsem prováděl zhruba jednou za kvartál.
Ovládání z mobilu – se všemi funkcemi jsem při ovládání telefonu z mobilu spokojený. Jen mi chybí možnost si vybrat kam má fotoaparát ostřit.
Pro koho je tento fotoaparát?
Na to, že A7III je fotoaparát základní řady, tak musím říci, že opravdu v malém těle najdete slušný výkon. Poměrně za slušnou cenu se vám dostane výborná kvalita výstupu při menší hmotnosti i velikosti. Jak vidím já Sony A7III, tak určitě bych jej doporučil jak profíkům, tak i těm začátečníkům, kteří nevím jakým směrem své fotografie ubírat. Rozhodně se jedná o univerzální stroj, který je vhodný jak pro portrétní fotografii, reportážní fotografii, krajinku a nebo video. Mně osobně se na tomhle foťáku libí univerzálnost. Díky své velikosti můžu v jedné ruce držet foťák, kde zároveň i ostřím a v druhé ruce mám svícení a nebo odraznou desku. Pohodlné a nijak náročné focení. Když vemu v potaz kvalitu výstupu, tak ta opravdu stojí za to. To jak na mě působí Sony A7III napíšu otevřeně, tzv. „bez obalu“. V Sony A7III se spojilo to nejlepší co šlo spojit s tím co je v A7RIII. Čili skvělý výkon s špičkovou kvalitou obrazu.
