Brník
Je slunný zimní víkend, přes noc je venku minus 15°C a přes den jsou teploty o něco blíže k nule. I takové podmínky nás neodradí od výletu, i přes to, že máme rádi teplé počasí. Ba naopak na výlet se těšíme a říkáme si jakápak zima. Špatné počasí neexistuje, existuje pouze špatně oblečený turista 🙂 Krom správných vrstev oblečení jsme si pro jistotu vzali do Českého středohoří i teplý čaj a vydali se na výlet.
Plánujeme výlet
Plánování nebylo skutečně náročné. Hlavním cílem bylo nejet do známých turistických oblastí. Prostě zavítat do přírody než mezi hejna lidí. Při plánování jsem nečetl žádné weby, nic. Jen jsem sedl k mapy.cz a naplánoval trasu kolem vrcholu Brník. Do Českého středohoří masivně návštěvníci jezdí spíše na Milešovku než k přilehlým vrcholům. Kdyby vás zajímal článek o výšlapu na Milešovku, tak přikládám odkaz (zde). Každopádně kopců je v okolí několik, já vybral na mapě čistě náhodně vrchol Brník.
České středohoří
Když vyrazíte stejně jako my od Prahy, tak krásy Českého středohoří můžete vidět již od hory Říp. V okolí je několik kopců a památek, které určitě stojí za návštěvu. Nás zaujala zřícenina hradu Košťálov a nebo vrchol Radobýl. V létě určitě tyto místa navštívíme a s radostí o tom napíšu článek. Obecně se říká, že České středohoří má nespočet krás a jedno jméno. To můžu potvrdit! Kdykoliv jsme byli ve středohoří, tak nikdy jsme nebyli zklamaní z návštěvy. Jak jsem zmínil v předchozím odstavci, pro výlet jsme vybrali vrchol Brník. Cesta k něm není nějak výjimečná. Co nám po příjezdu přišlo zajímavé oproti jiným více známým turistickým místům, že nikde nebylo značené parkoviště pro návštěvníky. Ve vesnici nešlo nikde zaparkovat nebo všechny místa k parkovaní byly před rodinnými domy. Nakonec jsme zaparkovali u točny pro autobusy.
Vrchol Brník
Cesta k vrcholu je nenáročná a měl by ji zvládnout každý zdravý jedinec. Není dlouhá, není náročná, je jednoduchá. My jsme vyrazili po neznačené cestě z obce Libčeves. Měli jsme docela štěstí nebo před námi vyjel stopu traktor a nebyl problém jít ve stopě bez toho abychom se museli brodit sněhem. Jakmile po pár minutách dojdete pod vrchol, tak vás bude čekat strmější stoupání.
Při výstupu doporučuji se koukat za sebe, výhledy docela stojí za to. Jediné co mi ty krásy přírody kazilo byla přilehlá fabrika.
Když jsme pokračovali dále, tak těsně pod vrcholem bylo pár koz, které mě tady překvapily. Ty se nás naštěstí nebály a nerušeně jsme je obešli.
Co se týče krás Brníku, tak sem přidávám pár fotek a jedno krátké video z dronu.
Vrchol Srdov
Na Brníku jsme strávili něco k hodině. Docela z toho focení a dronování mi mrzly prsty. Dalším naším cílem byl vrchol Srdov. Je to víceméně protilehlý kopec, na který se dostanete přes údolí Brníku a Srdova.
Jakmile jsme postupně vycházeli Srdov, tak nás potěšila zlatá hodinka. Slunce a obloha chytalo daleko fotogeničtější barvu než odpoledne. Toho nešlo nevyužít a musel jsem pořídit pár snímků.
Na vrcholu nás opět čekaly perfektní výhledy. Abych řekl pravdu, tak nejvíce se mi líbil výhled z vrcholu na Oblík.
Pokračujeme dále
Ze zlaté hodiny přecházela obloha do modré hodinky a už se stmívalo. V rychlosti jsme ještě dali zbylou část kopců co jsou na mapě. Na Oblík cesta byla rovněž nenáročná, stejně jako celá trasa výletu. Bohužel už stopa nebyla od ničeho a nikoho vyšlapaná, tak jsme si ve sněhu udělali čerstvou stopu.
Když jsme se vraceli k parkovišti, tak jsme už ani nefotili nebo bylo více než šero. Vraceli jsme se po zelené turistické stezce.
